6321 - Kapitola II

"Patty, byla byste tak laskavá a odvolala bojovou pohotovost?"
"Ano, madam," rozjely se prsty mladé štíhlé ženy po virtuální klávesnici na konzoli zbraňového důstojníka.
"Adame, sežeňte majora Gritze a pošlete ho za mnou do brífinkové místnosti. Klaro, prosím, navažte spojení s Argonautem, ať kapitán Wozniak sestoupí na naši orbitu, ještě nechci aby se vydal směrem pryč k hranici hyperlimitu. Jako důvod uveďte, možnou potřebu využití jejich ošetřovny. Až tohle zařídíte, zkuste mi znovu navázat spojení s ústředím."
"Provedu, madam. Komunikační sondy pohybující se na okraji soustavy budou ve vhodné pozici pro tvorbu hyperokna za necelých šest minut. Obávám se, že dřív to nebude možné."
"Děkuji za upozornění, a teď, prosím, všichni do práce." 

Siréna na můstku konečně přestala kvílet a kapitán Barrettová se mohla v klidu soustředit na to ohromné množství příchozí komunikace. Stále pořádně nechápala, co se to dole na planetě děje a proč se první informace dozvěděla před osmi minutami, když problémy začaly už před více než dvěma hodinami. Otevřela si rozpis služeb, aby se přesvědčila, koho Klara ve službě střídala. Samozřejmě toho lajdáckého parchanta Caysona. Jakmile to bude za nimi, podá si ho, teď jsou tu bohužel naléhavější záležitosti k řešení. 

"Adame, jak je na tom major?"

"Omlouvám se, madam, právě jsem s ním domluvil, už je na cestě."

"Děkuji, je to vaše, Adame," vstala z křesla a vyrazila z můstku směrem k průchodu ústícího přímo do brífinkové místnosti. 

"Madam!" Podle zabarvení hlasu bezpečně věděla, že jde o Klaru Blakeovou. Ta si pevně jednou rukou tiskla k uším sluchátka své náhlavní soupravy a druhou děsivě mávala na kapitána Barrettovou.

"Klaro?" Zarazila se kapitán a rozzuřeně se k ní vydala. Klara byla prvotřídní důstojník, tohle chování jí nebylo ani trochu podobné. Zprvu se na ní Vera rozzlobila, ale teď vychladla, právě proto, že si nevzpomíná, kdy by se Klara zachovala takhle neprofesionálně, přímo až panicky.  

"Madam!" znovu vykřikla spojovací důstojník Blakeová a srazila si náhlavní soupravu, "Argonaut neodpovídá na volání."   

"Jak neodpovídá?"
"Nikdo naší komunikaci nepřijímá. Argonaut nás ignoruje!"

"Madam," ozval se astrogační důstojník Claud, "z toho co vidím Argonaut aktivoval impulzní pohon a snaží se dostat na trajektorii směřující k nejrychlejšímu dosažení hranice hyperlimitu."

"Okamžitě přepněte na všesměrovou komunikaci! Audio i video!" Blakeová jí uhnula od konzole a podala náhlavní soupravu.

"Tady je kapitán Barrettová, chci okamžitě mluvit s kapitánem Wozniakem!"

Ticho

"Klaro, je zapnuta i záložní všesměrová komunikace?"
"Ano, kapitáne."

"Opakuji, tady je kapitán Barrettová, volám kohokoli na lodi Argonaut, okamžitě odpovězte!"

Stále ticho.

"Britney, Rikki, slyšíte mě?"

Bez odpovědi. 
"Kapitáne.., madam, zrychlují," upřesňoval Jordan Claud.

Adam Harrison se zadíval na Claudův terminál a několika rychlými kroky se dostal k Barrettové.

"Náš EnergoHub má omezenou kapacitu, pokud jsou všechny ty informace správné, spousta lidí zemře. Nemůžeme oživit všechny, kteří na to mají smluvní právo."
"Nápady, Adame?"

"Vzhledem k neuposlechnutí vašeho rozkazu jako vrchního operačního důstojníka kolonizační mise navrhuji nasadit námořní pěchotu majora Gritze a provést výsadek za účelem znovuzískání Argonauta zpět do rukou Welton Terraform. Teoreticky vzato, se dá tvrdit, že plavidlo ovládli piráti. Situace naplňuje skutkovou podstatu, při které můžete legitimně zakročit."

"Vysoké riziko poškození korporátního majetku."

"Rada to pochopí, do téhle mise se investovaly miliardy kreditů, určitě to snesou snáz, než stovky mrtvých a další finanční náklady v následných soudních sporech, kterým se dalo zabránit zastavením kolonizační lodi. Doporučuji Argonauta zastavit za každou cenu, madam."

"Britney," opakovala svou výzvu kapitán Barrettová, "jestli mě slyšíš,..." 

Její další slova přerušila důstojník Blakeová klepáním na obrazovku svého terminálu, "žádost o příchozí komunikaci po laserovém paprsku," nečekala na žádné instrukce a několika stisky kláves žádost přijala. 

"Kapitáne Barrettová, slyšíte mě?"

"Čistě a jasně Britney, co se to u vás ksakru děje?" přepnula kapitán audio na hlasitý odposlech.

"Wozniak se zbláznil. Všechny se zbraní v ruce vyhnal z můstku a pak se tam zavřel. Je v šoku. Úplně se pomátl. Potom, co jsme oživli několik desítek padlých z planety, jakoby ho vyměnili."

"Co se stalo na planetě? Co vám ti lidé řekli, já jsem se ještě od nikoho nic pořádného, kromě informace o enormních ztrátách na životech, nedozvěděla."
"Vy jste nikoho u vás neoživovali?"
"Ne, veškerá oživení byla přesměrována na Argonauta."

"Pokud Wozniak ví něco co my ne, proč by chtěl nechat všechny ostatní zemřít?" nadhodil Harrison.
"Nedává to smysl," odpověděla Barrettová, "Britney?"

"Je mi líto, nebyla jsem u toho. Nevím vůbec nic. Vím jen to, že jsme oživovali desítky civilistů a je mezi nimi i několik důstojníků námořní pěchoty. Mám vám někoho z nich sehnat?"
"Proveďte důstojníku."

Spojení bylo ukončeno.

Dveřmi můstku do jeho útrob prošel major Gritz, rozložitý černoch s nepěknou jizvou na obličeji táhnoucí se od pravého obočí až po ústa. 

"Kapitáne Barrrettová," zasalutoval.

"Majore, potřebuju osvětlit situaci, co se děje na planetě?" pokynula Barrettová rukou a vydala se konečně směrem brífinková místnost. Major s ní držel krok.

"Byli jsme napadeni, madam," prošli průchodem a dostali se do místnosti. Každý z nich se posadil ke stolu, tak aby byli naproti sobě. 

"To jsem pochopila, zajděte prosím do větší hloubky."

"Ano," aktivoval položením ruky na stůl holografického asistenta, "jak můžete vidět, v současné chvíli jsme ztratili kontakt prakticky se všemi pozemními jednotkami napříč celou planetou. Civilními i vojenskými. Naposledy jsem mluvil s 6. četou. Na planetě se právě nachází jeden z našich pohotovostních raketoplánů, který byl okamžitě po prvním nouzovém hlášení vyslán."

"Promiňte, majore, tady vás přeruším, připravte okamžitě vyslání dalšího, musíme zastavit Argonauta!"
"Argonauta?"

"Wozniak se rozhodl vzít osud do vlastních rukou. Přesměroval veškerá oživení na jejich loď."

"O tom jsem nedostal žádnou informaci," zamračil se Gritz.

Do místnosti vstoupila Blakeová.

"Madam, sondy jsou na místě."
"Ihned navažte spojení a jakmile to bude možné, přesměrujte mi ho sem, Klaro." 

Spojovací důstojník kývla a zmizela tak rychle, jako se zjevila. 

"Ani já ne, majore. Chci od vás co nejdřív zastavit a převzít kontrolu nad Argonautem. Mluvila jsem se spojovacím důstojníkem Underhillovou, Wozniak v tom jede podle jejích informací sám. Jestli se ta loď příliš vzdálí od planety, víte co to bude znamenat a to nemohu dopustit."

Gritz pouze bezvýrazně přikývl a pohybem prstů na virtuálním ovládání stolu vytočil hovor. Bylo mu jasné, že při současném tempu ztrát na životech to EnergoHub na Terrecite nemůže vykrýt.

"Mulryanová, pane, poslouchám."

"Nadporučíku okamžitě sestavte úderný tým pro druhý pohotovostní raketoplán a vypravte jej, jakmile to bude možné, cíl Argonaut. Podrobnosti probereme, až dohovořím s kapitánem," ukončil spojení, aniž by svému podřízenému dal jakoukoliv možnost reakce.

"Jak jsem říkal, jsme nyní ve spojení pouze s pohotovostním raketoplánem, jeho trasa má aktuálně pět zastávek," mávl rukou k holografickému znázornění planety a zeleně vyznačené trajektorii spojující pět bodů označující místa posledních známých pohybů jejich jednotek.
"Proč jsme nevyslali více průzkumných sond zajišťující spojení s přeživšími?"

Gritz se nepříjemně zavrtěl.

"Nebyly nám dodány madam."

"Cože?"
"Měli jsme podstav, všechny funkční jsou rozesety po soustavě."    

Barrettová vypadala, že si právě ukousla jazyk.

"Kurva to je katastrofa," upustila páru.

"Lépe bych to sám nepopsal," pokračoval major se vší vážností v hlase, "z toho, co jsem se od svých jednotek dozvěděl, stojíme prakticky proti neporazitelné přesile."
"Jak je to možné? Předchozí průzkumná mise neprokázal žádnou formu života, tak mě konečně uveďte do obrazu!"
"Byly to milné informace, narazili jsme na mimozemskou formu života. Brutálně násilnou. Charakterizoval bych ji jako jakýsi druh hmyzu," odmlčel se a pohlédl na signalizaci na desce stolu indikující příchozí volání, "omlouvám se, madam, nadporučík Mulryanová má informace z raketoplánu, s vaším dovolením bych rád hovor přijal."

"Beze všeho."
Holografické znázornění planety se zmenšilo a vedle něj se zobrazila virtuální 2D plocha a na ní obličej nadporučíka Mulryanové. 

"Omlouvám se za vyrušení pane, myslela jsem, že byste chtěl být ve spojení s posádkou, právě se blíží k poslední známé pozici 3. čety, měli by tam do půl minuty být."

"Propojte to nadporučíku, chci video z pod kabiny a oba piloty."

"Rozkaz pane," zmizela Mulryanová a nahradily jí záběry rudě zbarvené hornaté krajiny. 
"ETA deset vteřin, zpomalit na 125."

"Zahajuji brždění," odpověděl druhý pilot tomu prvnímu. 

"Budou hned za tím horizontem před námi," pokračovali spolu v konverzaci.

Netrvalo to ani tři vteřiny a raketoplán překonal horizont. Do záběru se dostala další krásná scenérie znázorňující vyprahlé koryto kdysi živoucí řeky. Všechny sledující ale tato jistě překrásná scenérie nechávala chladnými. To co se jim naskytlo v dalších okamžicích si nedovedli představit snad ani v těch nejdivočejších snech. 

"Bože můj!" vydechl jeden z pilotů.
"Skenuj, Mikeu, zapni skener, hledej známky života! Chci známky života!" 

"Zapínám aktivní i pasivní skener, skenuji!"

"Přebírám řízení, brzdíme na 60!"

Mezi skalisky se pohybovali zvláštní černohnědí tvorové, obrovští tvorové. Struktura jejich těl se dala v tom neskutečném množství, ve kterém tu byli, velmi špatně rozeznat. Při velmi hrubém přirovnání by to odpovídalo něčemu mezi naším pavoukem a medvědem. Přesněji křížencem mezi pavoukem a medvědem. Ostrý záběr bohužel nevydržel dlouho.
"Nepřátelská palba!"
"Mnohočetné zásahy! Stoupej! Stoupej!"

Obraz se ztratil. Zvuk stále přicházel, což vylučovalo chybu ve spojení.   

"Kurva, levý motor v hajzlu! Opětuju palbu."
"Pokrop je do hajzlu!"

Několik vteřin bylo ticho. 

Major Gritz i kapitán Barrettová mlčeli a sledovali černo černou virtuální obrazovku se zatajeným dechem.

"Myslím, že jsme z dostřelu."

"Asi jo, dvojka je nefunkční, letíme na půlku výkonu."

"Desátníku Selby, tady major Gritz, zaznamenali jste nějaké známky života?"
"Negativní pane, žádné známky života. Tady dole nepřežil nikdo z 3. čety."

"Rozumím, pokračujte k dalšímu bodu."

"Ale pane,...."

"To je rozkaz, desátníku!"
"Pane, ano, pane, desátník Selby konec."

Obrazovka se ladně rozplynula a vystřídala jí opět živoucí holografická simulace planety.

Další příchozí komunikace, tentokrát pro kapitána. Barretová se snažila v hlavě zpracovat, co právě viděla. Ano, prošla námořní akademií a tím pádem i kurzem, který každého vyššího důstojníka připravoval na potenciální setkání s mimozemskou rasou, ale v tomhle případě se realita dalece rozcházela s teorií.

Otupělá přijala hovor.

"Madam, přepojuji vám pana Byrneho," sdělila desátník Blakeová sedící za svou konzolí na můstku.

"Děkuji, Klaro, vyřiď komandéru Harrisovi, ať nás přijde navštívit."

Znovu došlo ke zmenšení holografu planety. Kapitán prsty jedné ruky uchopila 2D obraz nad stolem a švihem ruky ho odeslala na protější zeď, kde se rozprostřel po celé šíři.

"Barrettová, copak tak strašně moc neodkladného máte na srdci, že mě probudili uprostřed noci! Máte ponětí kolik je na Enerife hodin?" hřměl hlas pobočkového ředitele kolonizačních misí Welton Terraform pro sektor Delta Bor. 

"Ano, pane," zalhala kapitán. Bylo jí docela jedno, kolik je kde hodin, pro ni bylo pět minut po dvanácté.

Komandér Harris se mlčky posadil do třetího rohu stolu mezi majora a kapitána.

"O tom silně pochybuji, Barrettová! Jsou podělaný tři hodiny ráno! Co chcete?" podrážděně vyštěkl, Winthrop Byrne, zabalen v přepychovém pyžamu, o kterém si všichni přítomní účastníci videohovoru na Terrecite mohli podle svých výplatních pásek, tak leda nechat zdát.

Přestože hovor probíhal přes hyperprostorové okno, určitá latence se stále vyskytovala, aby taky ne, jednalo se o komunikaci překonávající stovky světelných let v reálném čase. Jakkoliv byla ta technologie revoluční a úžasná, stále bylo co zlepšovat.

"Moc mě to mrzí, pane," zalhala znovu Barrettová, "ale vyskytla se tu neočekávaná událost."

"A to si s ní neumíte poradit? Za co vás platíme!"

"Za bezpečnost probíhající mise, pane."

"Přejděte k věci, nemám na vás náladu," nalil si skleničku bourbonu Byrne.

"Setkali jsme se s nepřátelskou mimozemskou rasou," oznámila suše.

Pobočkový ředitel se zakuckal a částečně obsah sklenice vyprskl.

"Cože?"

"Je to tak, pane," potvrdil major Gritz, "přišli jsme o velkou část námořních pěšáků. V tuto chvíli se odvážím tvrdit i že o všechny civilisty na planetě."

Byrne mlčel. Chvíli se zdálo, že se spojení zaseklo, ale byl jen tak šokován, že se na krátkou chvíli nezmohl ani dýchat. Konečně se mu podařilo získat zpět jakousi rovnováhu: "To nepřipadá v úvahu, eliminujte hrozbu a za každou cenu ochraňte kolonii. Potřebujeme tam do měsíce začít s těžbou."

"Obávám se, že to nebude možné, žádná kolonie už není, pane," snažila se očividně úplně šokovaného ředitele vrátit do reality Barrettová. "Neexistuje, byla zničena. Mám v plánu zachránit z planety, koho půjde a pak se vydáme zpět na ústředí."

"Zbláznila jste se? V žádném případě! Ta planeta patří Welton Terraform a vaším úkolem je jí kolonizovat."
"Zde bych si dovolila vás poopravit, pane, to je úkolem kapitána Wozniaka, který, jak se zdá, se v tuto chvíli rozhodl uskutečnit tento scénář bez jakékoliv předchozí konzultace se svým vrchním operačním důstojníkem, tedy se mnou."

"Co tím chcete naznačit?"
"Snaží se opustit soustavu a nekomunikuje s námi."

Byrne mrštil sklenkou mimo záběr. 

"Barrettová, okamžitě dostaňte situaci pod kontrolu, náš kontakt v Zionském Císařství, mi hlásil, že vaším směrem brzy dorazí Císařská patrola. Určitě vám nemusím vysvětlovat, jak se Vilém Zionský staví ke všem mezihvědzným korporacím a my mu musíme ukázat, že se plete! Vaše mise je poslední střípek do naší skládačky, takže si tam ukliďte ten váš bordel a už mě víc neotravujte!"

Bez rozloučení spojení ukončil.

"Slyšeli jste pánové, tak na to všechno zapomeňte a pojďme zachránit, co nejvíc životů."